Švédská inkluze

9. srpna 2017 v 16:14 | Čarodějka |  Život ve Švédsku

Ve Švédské škole platí již dlouho inkluze žáků vyžadující speciální péči a asistenty. Nápad začlenit postižené děti do normálních tříd je určité dobrý nicméně i tady se ukazuje, že školy inkluzy nezvládají.
Nejen v Čechách, ale i ve Švédsku chybí peníze ve školství, chybí také kvalifikovaní učitelé. Povolání již není dáky systému tak atraktivní jako dříve.

Každý žák s nějakou poruchou má nárok na asistenta, jenže školení asistenti nejsou a take nejsou peníze v rozpočtu. Učitelé josu dnes čím dál více vyhořelí a na dlouhodobých neschopenkách.
Školáček s ADHD narušuje výuku ostatním dětem, ty chytré táhne zpět a učitelé již nemohou.

Na druhé straně josu rodiče postižených dětí radi, že jejich děti mohou chodit do školy se zdravmi dětmi.

Ukazuje se, že skvělý nápad o inklizi nebyl zas tak skvělý, jak se na první pohled zdál.
 

Jak cestovat letadlem - zavazadla

1. srpna 2017 v 16:21 | Čarodějka |  Cestování
Již několik let si říkám, že musím napsat článek pro lidi, kteří cestují letadlem poprvé. Pokaždě, když někam letím, tak u security nebo u checkingu vidim cestující, kteří neznají zakladní pravidla pro cestování letadlem. Není to zase tak složité, ale chápu, že když člověk letí poprvé, tak možná neví, kde informace hledat. A možná ho ani nenapadne se po informacích o bezpečnosti pídit.
Vše začíná u správně zabalených zavazadel.
A) Příruční zavazadla
1) Požádně si pečtěte v podmínkách dané letecké společnosti, se kterou poletíte maximální rozměry a váhu příručního zavazadla. Kařdá společnost má trošku jiné rozměry pro zavazadla, která si můžete zdarma vzít na palubu. Nejmenší zavazadlo zdarma umožňuje společnost WIZZ, kde je zdarma pouze kabelka či menší taška. Pokud při boardingu stewardka nazná, že vaše příruční zavazadlo je moc velké a pekračuje povolené rozměry, může vaše zavazadlo na palubu odmítnout a vám nezbyde nic jiného, než jej poslat jako odbavené zavazadlo a zaplatit extra za odbavení. Osobně jsem viděla mnoho cestujících, kteří museli zaplatit za odbavení a byli hodně pekvapení.
2) Omezení tekutin: na palubu letadla si můžete z domu vzít pouze velmi omezené množství tekutin, kterí musí být umístěno v průsvitném uzaviratelném sáčku o objemu max 1 litr. Velikost balení jednotlivých produktů nesmí přesáhnout 100 ml. Pozor: je úplně jedno, kolik parfému či zubní pasty v balení máte. Limit 100 ml se vztahuje na velikost balení nioliv na množství produktu. Pokud budete mít například 50 ml v balení, které má 150 ml, tak vám je letecká ochranka u kontrolz vezme. Tohle bývá velmi nepříjemný začátek cesty, zvláště přisli-li jste o drahý parfém. A vězte, že je securitz v tomto velmi důkladná. Omezení se nevztahuje na řivotně důležité léky, které musíte brát a máte potvrzení od lékaře. Ovšem kapky na kašel se musí vejít do litrového sáčku os ostatními tekutinami.
Další výjimku mají nápoje a strava pro kojence a malé dítě, které v průběhu letu budete potebovat. Informaci o množství si najděte na stránkách letiště odkud letíte. Může se to lišit.
Na jaké produkty se vztahuje omezení?
- Všechny tekutiny kromě výše popsaných výjimek, gely,marmelády, krémy, řasenky, lesky na rty, konzervy obsahující tekutinu..
Pokud si chcete vzít na palubu letadla pití, tak si jej můžete zakoupit po projití security zónou.
3) Nebezpečné předměty nesmí na palubu. Do nebezpečných předmětů se počítají výrobky tyčovitého tvaru, třaskaviny, plynné látky, hořlavé látky, nože, zbraně - i kapesní, nůžky, kovové pilníky, golfové hole, lyže.. Na některých letištích je seznam delsí. V Goteborgu vás na palubu pustí s tenisovou raketou, ale v Palme na Malorce a v Londýně musíte tenisovou raketu odbavit. Proto se předem informujte, pokud si nejste jisti. Buď zavolejte na informace letiště ze kterého odlétate nebo můete najít informace na stránkách daného letiště.
4) Duty free - alkohol, parfémy a ostatní kosmetiku zakoupenou v duty free zóně si můžete po celé EU vzít s sebou. Pokud měníte v jiné zemi letadlo, tak vám v Duty free zabalí zboží do průsvitného sáčku, kam vloží doklad o zaplacení a sáček nesmíte rozdělat dokud nedojedete do cílové destinace. Toto pravidlo platí i por některé dalěí země mimo EU, ale pokud letíte do USA, kde měníte letadlo, tak vám to neuznají.
B) Zavazadla k odbavení
1) Ověřte si maximálně povolenou váhu, která se vztahuje k Vaší letence. Pokud vájm letenku vystavila cestovní kancelář, tak si povolenou váhu ověřte u letecké společnosti. Už se mi stalo, že na letence od cestovní kanceláře byla uvedená vyšší váha, než letecká společnost povolovala a musela jsme platit za přes váhu, protože jsem se do limitu nevešla. Doporučuji si kufr před odbavováním zvážit. Tolerance je ca 0,5 kg. Za vyšší přesváhu se platí.
2) Zakázané předměty, které nesmí do odbavovaného zavazadla jsou například: hořlaviny, plyny, zbraně,kyseliny.. Naopak do kufru můřete zabalit tyčovité výrobky, tenisovou raketu. Ostatní sportovní vybavení můřete poslat jako speciální zavazadlo - sportovní vybavení. Týká se to zejměné lyží a golfových holí.
3) Kočárek - musí se odbavit. Odbavení dětského kočárku bývá obvykle zdarma a povolí vám s ním většinou projet až k východu do letadla, kde jej necháte. Nicméně toto se můe lišit a na nškterých letištích kočárek odbavíte hned a půjčíte si letištní kočárek na cestu ke gatu. Na kočárek doporučuji speciální fodrál pro jeho přepravu, aby se nepoškodil.

4) Jídlo: v rámci EU s sebou můřete vézt napč sýry nebo salámy. Nisméně do zemí jako je USA, Thajsko, Austrálie ... je dovoz jakýchkoliv potravin zakázán. Stejné jako je zakázán dovoz potravin, rostlin a semen z určitých zemí do EU. Proto si přečtěte omezení dané pro jednotlivé země.


Malorka na vlastní pěst - Formentor

19. července 2017 v 11:27 | Čarodějka |  Cestování

tak letos to byla Malorka asi už po sedmé nebo dokonce po osmé a koncečně až teď jsem se dopravila do Formentoru, kterz je vidět z letadla, když přistáváte na Malorce.
Krásné útesy hor zvaných Tramuntana mě vždycky fascinovaly.
Bohužel jsem neměla auto a tak jsem opět z Porto Crista musela naplánovat logistiku autobusy, což je trošišku složitější.
Nejlépe se sem dostanete autem.

Nicméně jsem jela do Port de Pollenca a odtamtud autobusem do Formentoru. autobus do Formentoru stál 1,55 eura a bohužel nejezdí moc často, takže jsem musela trošičku zaimprovizovat:-)
chtěla jsem vidět hory, takže jsem vystoupila dříve - u vyhlídkového bodu a stálo to za to. Bohužel další autobus jel až v 16:00 a já chtěla vidět i něco více.. Bohužel jsem se nedostala k majáku Cap de Formentor nicméně i tak jsem spokojená.

vnutila jsem se jiným českým turistům do auta a ti mě vzali zpět do Port de Pollenca, které jsem si také prošla.
V port de Pollenca je hodně velkých domů a apartmanů, které jsou k pronajmutí turistům. Pláž lemují borovice, takže se můžete v letních měsících schovat i do stínu. Pláž je bohužel trošičku kamenitá. Koupání je lepší na východní a jižní straně ostrova, kde je jemnější písek. Ale to je jen můj názor. Voda je v Port de Pollenca hodně mělká a můsíte jít dost daleko, než si pořádně můžete zaplavat.
jinak je zde maalý přístav pro soukromé lodě, krásné restaurace a kavárny a celkově je to velmi příjemné místo pro stravení dovolené.

Z Port de Pollenca jezdí denně mnoho autobusů do historické Alcudie, kde jsou stále pozůstatky Římanů a staré městečko uvnitř hradeb. Alcudie stojí určitě za shlednutí. Obchůdky a restaurace uvnitř hradeb josu spíše určené turistům a ceny josu tam o něco vyšší. Pokud si chcete koupit jen nějaké potraviny s sebou či levnou kosmetiku, tak si zajdětě do Mercadony - supermarketu vzdáleného asi 5 minut pěšky od hradeb a zastávky autobusu.
Ženám mohu doporučit návštěvu tohoto supermarketu obzvláště. Mercadona má svoji levnou značku kosmetiky, která splňuje mé nároky na kvalitu. Značka se jmenuje deliplus a vyrábí od rtěnky po tělový olej prakticky vše a jen za pár eur.
V Mercadoně se dají sehnat i bezlepkové a bez laktozové produkty - pokud někdo trpí alergii.

Pokud byste se chtěli vykoupat, tak se autobusem dostanete velmi rychle do Port de Alcudia, který jsem bohužel již během mého denního výletu nestihla navštívit. Alespoň mám co objevovat příště.

 


Dovolená a ubytování v soukromí

22. května 2017 v 9:21 | Čarodějka |  Cestování
Ubytování v soukromí je úžasná věc.

Když cestuji na delší dobu, než 3 dny, tak si objednávám ubytování v soukromí.
Mám tak více prostoru a klidu než v hotelu.
Nespornu výhodou bývá i pračka, díky které nemusím balit do kufru mnoho věcí.

Pokud cestuje celá rodina, tak vás ubytování v soukromí, které si zabukujete sami vyjde levněji, než zájezd přes cestovku, která si účtuje za osobu. Vy si tak za stejné peníze můžete pronajmout celý dům s grilem, zahradou, plně vybavenou kuchyní.
Nemusíte se stresovat časy, kdy se servíruje snídaně, oběd, či večeře.

Pro samotné cestovatele je několik způsobů, jak bydlet v soukromí. Jednak je tu couch surfing, který vyhovuje spáše mladším ročníkům, kterým nevadí, že přespí u někoho na gauči nebo v pokoji pro hosty. Je to skvělá možnost, jak poznat místní a jejich způsob života.
A navíc je to ubytování zcela zdarma. Slušností je však přivézt nějaký dárek a koupit nějaké jídlo. a také po sobě uklidit a nedělat rámus v nočních hodinách. Prostě se chovat jako na návštěvě.

Další možností, která sice není zdarma, ale je levnější, než pronájem celého bytu, je pronajmutí jedné ložnice v bytě - buď u někoho doma anebo v apartmánu, který se pronajímá celý turistům. Tot je skvělá možnost seznámení se s lidmi pro ty, kteří cestují sami. Sama jsem takto bydlela v Římě a Barceloně. Byt v Řámě byl nic moc, ale v Barceloně měl byt velmi čistotného a příjemného majitele, který měl rád stejné barvy, jako já. Měla jsem štěstí na spolubydlící - dvě Slovenky, jedna Litevka. Když jsem chtěla být sama, tak jsem se zavřela do své ložnice, která byla prostorná a když jsem si chtěla povídat, tak jsem byla v obýváku, kde jsem se sešli u jídelního stolu.
Každý večer jsem se tak sešly, popovídaly si o tom, co kdo dělal přes den a daly si sklenku vína. A někdy jsme spolu šly večer si někam sednout. Byl to úžasný víkend.

Když si chcete odpočinou od lidí někde u moře, tak je skvělé si pronajmout celý byt. Bohužel je nedostatek malých bytů, takže většinou mám k dispozici minimálně dvě ložnice sama pro sebe.

Mnoho lidí namítne, že chtějí bydlet v hotelu, protože nechtějí na dovolené nic dělat a nechtějí vařit. Největším omylem je si myslet, žemusíte na dovolené vařit, když bydlíte v soukromí. Nemusíte vůbec nic. Nikdo vás k ničemu nenutí. Můžete jít klidně do restaurace.
Já ráda vařím, tak mi vyhovuje, že mám plně vybavenou kuchyni a mohu tak vařit s místních surovin, které nakoupím na trhu či v místním obchodě. Díky tomu jsem ochutnala věci, které bežný turista bydlící v hotelu nikdy neochutná. Navíc jsem při nákupu dostala v paní v masně typ na přípravu jejího oblíbeného jídla.
Nespornou výhodou pronájmu celého bytu, kterou oceňuji, je klid. Nikdo nechodí po chodbě opilí, netříská hlasitě hotelovými dvěřmi...
Krásně se vyspím, jak dlouho chci.

A kde si můžete ubytování v soukromí zabukovat?

Nejznámější je po světě AIRBNB .
Několikrát jsem použila i Home away .
Webů je mnoho, ale tyto dva bych řekla, že jsou nejlepší. Home away má více exklusivních nemovitostí k pronájmu.Pokud chcete cestovat levně, tak máte větší výběr na AIRBNB.

Již se těším na "svůj" byteček na Malorce, který má terasu s výhledem na přírodní plážičku Cala Petita a je daleko od hotelů.


ET přistál v Ostersundu

31. března 2017 v 16:33 | Čarodějka |  Život ve Švédsku
A tak jsem tady. Ve své vysněné zemi, v tenisovém ráji Stefana Edberga, jenže...

Byl únor a všude plno sněhu. Teploty byly okolo - 30. První den po příjezdu jsem si koupila lyžařské kalhoty a kvalitní zimní boty do teplot okolo - 30. Od manžela jsem dostala zimni bundu, která važí několik kilo, ale dají se v ní přežít hodně nízké teploty a celodenní sněžení.

Najednou jsem měla na sobě oblečení o kterém jsem v Praze ani netušila, že existuje.
jeden den bylo tepleji (asi - 5 stupňů) a tak jsem si na sebe oblékla svůj kašmírový dlouhý kabát s kožešinovým límcem a na hlavu si dala svůj krásný klobouk a vyrazila jsem z ostrova přes most do maloměsta.

Podle reakcí ostatních jsem nabyla pocitu, že po mostě jde s námi nějaký mimozemšťan, který právě spadl z jiné planety. Ale nikde jsem žádného ET okolo sebe neviděla. Později mi došlo, že tím mimozemšťanem jsem pro Švédy byla já.

Klobouk jsem vytáhla z krabice ještě asi dvakrát. Jenže začal foukat silný vítr a klobouk mi málem odnesl. Tak jsem klobou odlořila do krabice k ostatním kloboukům, kašmírový kabát pověsila do skříně a poslušně chodila jako tučňák zabalená v lyžařských kalhotách a eskymácké bundě.

Tatam byla má elegance.
Jsem v zemi zimních bund, lyžařských kalhot, džínů a tenisek


Pokračování příště.


Život ve Švédsku

29. března 2017 v 16:23 | Čarodějka |  Život ve Švédsku
Rozhodla jsme se, že se s vámi podělím o maličkosti, které provází člověka žijícího ve Švédsku.
Cestovní průvodce vám řekne mnoho věcí, ale ne úplně vše.

Každý máme o jiných zemích své představy, které zavisí hodně na naší výchově, na naší rodině, okolí a zážitcích z cest.

V Pubertě jsem zbožňovala švédského teistu Stefana Edberga. Byl to pěkný a tichý kluk, který uměl hrát tenis. A když je někdo tak skvělý, tak i ta země odkud je musí být úžasná. a tak v mých představách bylo Švédsko nejskvělejším královstvím na zemi, kde všichni hrají tenis a mají se dobře.

Všichni si procházíme takovým obdobím, kdy nás naši idolové lehce formují. A nemusí to být tenista nebo zpěvák. Naším idolem může být klidně dědeček.

Později zjistíme, že realita je trochu jinde, než jsme si v dětských letech mysleli.

A úplně stejné to bylo pro mě se Švédskem.


Králík na šafránu (bez lepku)

27. března 2017 v 11:08 | Čarodějka |  Maso

Tento recept jsem vymyslela při své dovolené na Malorce, kde je spousta králíků a koupíte je v žeznictví každý den.
sobotní návštěva si přidávala a sama se přiznám, že je to můj nejoblíbenější recept na králíka i když je jeho příprava časově daleko náročnější.

doma přípravy: ca 4 hodiny

Ingredience: 4 osoby
1 naporcovaný králík
2 porce safránu - nejlépe mletého ápokud nemáte, použijte normální)
2 velke grilované červené papriky naložené v oleji a octu
2 velká rajčata nasekaná na malinké kousky (anebo 1 plechovka se sekanými rajčaty)
sůl, hrubě mletý pepř
4 dl bílého suchého sektu nebo suchého bílého vína
1 dl smetany
1 lžíce kukuřičné mouky na zahuštění
1 lžíce olivového oleje
uzená paprika (koření)
sladká paprika (koření)
2 velké cibule
voda

Postup:
Na hrubo nakrájenou cibuli lehce orestujte a pridejte králíka. Lehce orestujte a pridejte šafrán, sladkou papriku a uzenou papriku a bílé víno či sekt. Osolte a nechte chvilku povařit. Asi po půl hodině pridejte na kousky nahrájenou grilovanou papriku, rajčata a pepř. Pokud je třeba dolijte trosšku vody, ať je králík ponořený a pomalu vařte. Občas promíchejte a dolijte vodu. Vařte králíka tak dloho, dokud není krásně měkký. Osobně dávám přednost pomalému a delšímu vaření, protože chuť pokrmu je pak intenzivnější.

Když je králík měkký, vyndejte maso z kastrolu ven a omáčku rozmixujte. na závěr do ní přidejte 1 dl smetany a 5 minut povařte. Zahustěte kukuřičnou moukou smáchanou s trochou vlažné vody.

Jako přílohu podávámm rýži vařenou v bílím víně.
Postup pro 4 osoby: rozpalte trochu olivového oleje, přidejte rýži a lehce ji orestujte, dokud se olej nevstřebá, rýži zalijte 3 dl bílého vína, trochu osolte a nechte víno nejprve vyvařit. Poté přidejte 3 dl vody a vařte dokud se voda skoru nevyvařila. Odstavte ze sporaku, zakryjte rýži pokličkou a nechte dojít. Každá rýže potřebuje trochu jiné množství vody k vaření. Já nejčastěji používám italskou rýři aborio.

Co je lidské

14. března 2017 v 14:49 | Čarodějka
Zamýšlela jsem se nad tím, co je z našeho pohledu lidské.
Na jedné straně se na život na Zemi dívám očima planety a na straně druhé z pohledu humanisty, který soucítí s ostatními spoluobyvateli naší planety.
Ke svému překvapení jsem zjistila, že tyto pohledy nejdou ruku v ruce, nýbrž naproti sobě a vybrat si jeden z nich je takřka nemožné.

Pohled očima planety:
Zdroje na zemi jsou omezené. I když se počet obyvatel v Evropě snižuje, tak se na Zemi za posledních 20 let se počet obyvatel zdvojnásobil. Velký nárůst populace zapřičiňuje mnoho problémů.
Mezi největší problémy patří spotřeba energie, průmysl a spotřeba vody. Více vyrábíme, více konzumujeme, více znečišťujeme...
Poušť se rozpíná a pitné vody na planetě rychle ubývá. Ve spoustě zemí není co pít a není co jíst a obyvatelé utíkají do jiných zemí.
Šíří se nové neznámé nemoci na které lidé umírají.
Úbytek obyvatelstva je nevyhnutelný.
Pohled očima člověka
Evropané chtějí spasit svět.
Šíří se nové neznámé nemoci na které lidé umírají. Vědci pracují na vývoji nových leků, které by zachránily životy nemocných. Vyvíjíme nové technologie, abychom ulehčili lidem práci.
V mnoha zemích se válčí a vraždí. V některých zemích je hlad a chybí pitná voda.
Chceme všem pomoci. Posíláme humanitární pomoc do celého světa a zachraňujeme každý život.
Když se zamyslím nad pohledem planety, která potřebuje odlehčit a proto se bouří v podobě zemětřesení, nemocí...se snaží se očistit a dostat se opět do rovnováhy, tak děláme přesný opak.
Naší planetě zuby nehty bráníme v očistné kůře. Chceme jí ovládat, chceme z ní vše vydolovat a myslíme si, že vše vydrží. Sobecky se snažíme udržet při životě všechny na planetě.
Před nedávnem jsem viděla dokument, který býl takovou simulací, co se stane s planetou, když se počet obyvatel na planetě zdvojnásobí.
A co se stane?
Dojde nám voda
Nebude kde bydlet
Začnou se stavět domy o 200 patrech, které nebude možné rychle dostavět z d§vodu nedostatku energie a vody.
Jeden byt bude sdílet několik rodin, nebudeme mít žádné soukromí
Zemědělci nebudou mít vodu na produkci potravit a nebudou moci mít zvířata na chov. Nebude dostatek jídla.
Nedostatek vody = nedostatek hygieny = šíření nemocí
Mnoho miliard obyvatel zemře hlady nebo na nějakou zákeřnou nemoc. Na Zemi přežijí jen nejsilnější. Bude nás asi jen 2 miliardy, pomalu se začnou opět naplňovat řeky vodou.
Tak co je hummánější přístup?
Zachraňovat všechny potřebné a nechat následky přelidnění zemřít 13 miliard lidi hlady, žízní či na různé nemoci anebo dnes všechny nezachraňovat, snížit porodnost a zachranít tak 7,5 miliard lidí?
Težká otázka.

Co je podle vás správné?


Malta – nečekané zážitky osamoceného cestovatele

18. ledna 2017 v 15:51 | Čarodějka |  Cestování
Na Maltě jsem skončila na podzim úplně náhodou. Na podzimní výlet na Malorku nebyl čas, tak jsme dovolenou odložila na listopad.

Chtěla jsem jet do Karibiku, ale nechtělo se mi za týdenní výlet platit tolik peněz za letenky a 4 dny strávit na cestách.
A tak jsem projela mapu světa, koukala na ceny letenek zaímavých destinací, plánovala, kombinovala několik dní, až z toho byla zpáteční letenka na Maltu.
Na airbn jsem si našla ubytování v soukromí, které se nacházelo na východoseverní části ostrova - v Mellieha.
Tentokrát jsem dala přednost jednoduchosti a dobrodružství než komfortu. Výsledkem byla nejlepší dovolená mého života. Ač jsem cestovala sama, tak jsem sama nebyla ani jeden den. Dovolená na Maltě byla magickým týdnem plným zážitků, které bych přála zažít každému.
Byt jsem si pronajala od pána, který praktikuje jógu, dělá nádherné sošky maltézské bohyně, maluje a má zájem o historii. Navíc nabízel možnost výletu a možnosti masáže, diskuze... Byt byl velmi jednoduše zažízen a mým běžným nárokům na dovolenkový byt neodpovídal, ale zvědavost a smysl pro dobrodružství zvítězili nad pohodlím.
Po příletu na Maltu jsem si koupila týdenní jízdenku na abutobus za 21 EUR (podzim 2016). Jízdenka platí i pro letištní autobusy. Celkem jsou na Maltě 4 autobusové linky, které rozváží lidi po celém ostrově se zastávkou na letišti. Jedna cesta stála 1,5 EUR.
Autobusem jsem jela večer z letiště v Luqa až do Mallieha, kde mě na zastávce čekal můj ubytovatel.
Byt byl přesně podle toho, jak jsem si ho představovala jednoduchý, v některých řešeních hodně "kreativní". V obýváku visely dva obrazy Ježíše a jeden obraz panny Marie s Ježíškem, skříňku zdobily vápencové sošky maltézské bohyně v různých pozicích.

Žádné velké vybalování věcí se nekonalo. Spíše následovala informace o historii středověku Malty a popovídání s majitelem nemovitosti u čaje. Trošku netradiční nicméně velice příjemné.
A v tomto duchu se nějak odvíjela celá dovolená. Když jsem chtěla cestovat po ostrově, tak jsem sedla na autobus, jela pryč a když jsem si chtěla s někým povídat či dát sklenku vína, tak jsem zaklepala na dveře o patro výš.
Majitel bytu ubytovával mladé lidi i na cauch surfing u sebe doma. Tak se nás hned druhý den u něj doma sešlo u stolu pět lidí - dva Kanaďané, jedna Španělka, jedna Francouzska a já ženský z Čech žijící ve Švédsku. Nejprve nás zavedl Raz na útesy, kde měl mezi horami malinkou zahrádku. Místo bylo daleko od lidí a byl tam nádherný klid. Zažili jsme tam nádherný západ slunce a cestou ypět jsme s děvčaty zabloudily a ujel nám autobus "domů" a tak nám nezbylo nic jiného, než zajít na chvíli do hospodyJ
Později jsme se sešli u majitele a každý z nás připravil jednu věc k jídlu, takže na stole byla dušená zelenina s olivovým olejem, rizoto, francouzské ratatouile, španělská tortilla de patates (omeleta s bramborem a cibulkou) a k tomu jsme měli skvělé maltezské víno.
U večeře jsem prožila zvláštní moment. Děvče z Fancie vyrostlo v přísně katolické rodině, kde namísto společné modlitby před jídlem každý ztichnul a v duchu poděkoval za jídlo. Taková malá meditace, uzavření se sám do sebe na moment a uvědomění, že večeře nejsou jen kusy něčeho, co do sebe nahazím. Minuta ticha působí opravdu na tělo i mysl skvěle. Večeři jsem si daleko více vychutnala a skvěle jsem se u ní všichni pobavili.
Každému mohu minutu ticha před rodinnou večeří doporučit. Má takřka ozdravný účinnek, krásně vás zklidní a jídlo nebudete do sebe jen házet.
Všichni jsme si uvědomovali, že nikdo z nás není perfektní a ač jsem na některé věci měli rozdílné názory a na některé stejné rozhovor plynul v přátelském duchu.
Celý týden byl fantastický. Potkala jsem spoustu lidí, viděla mnoho míst a odpočinula si.
Tímto bych chtěla vzkázat lidem, kteří se bojí jet na dovolenou sami, že nikde sami nejste. Na zeměkouli je asi 7 miliard lidí a je jen na vás, jestli chcete někoho potkat a užít si dovolenou či nikoliv.


Chtěli byste bydlet tady?

14. prosince 2016 v 16:05 | Čarodějka |  Deník
Chtěli byste bydlet v Sýrii?
V celé Evropě probíhá již přes rok uprchlická krize a debata o ní. Česká republika se staví k problému tak, že nás se to netýká, my nikoho k nám nezveme a na jednoho muslima, který přišel do Čech jsou dvě demonstrace proti muslimům.

Zkuste se však zamyslet nadd tím, jak byste se chovali vy. Představte si, že Praha je skoro srovnaná díky náletům se zemí. Města rozbombardovaná, žádné jídlo, voda, pouze nepřestálé nálety a padající bomby. Pomoc je v nedohlednu.
Co byste udělali? Byli byste hrdí a růstali i pes riziko, že bomby vás zabijí, že vám někdo podřízne krk?
Osobně bych sbalila kufr a snažila se prchat co nejdál z válečné oblasti. Větší riziko smrti, než zůstat ve válečné zóně neexistuje.

Podívejte se na fotografii y Aleppa, která byla zvežejněna na aktualne.cz a jejim zdrojem je agentura Reuters.

Samozřejmě s sebou nese uprchlická krize i stinné stránky. Ne všichni jsou bezúhonní a pracovití občanné.
Za obávané zvýšení kriminality však nemůžete vinit všechny lidi, kteří prchají před válkou.
Problém je na naší straně a na straně našich politiků. Pokud tajná služba a ochranné složky včetně politiků budou plnit svoji funkci, tak se nám nemůže stát, že se kriminalita zvýší jen díky přistěhovalcům ze Sýrie.

Zkuste více zapřemýšlet nad tím, co byste udělali vy, když by vám nad hlavami létaly ruské a americké bombardéry, když byste viděli zemřít své spolužáky a příbuzné, když byste neměli co jíst a kde bydlet.

Nezaslouží si lidé v Syrii pomoc?

Šípkový chléb bez lepku

27. května 2016 v 11:53 | Čarodějka |  Těstoviny
Tento recept není můj výmyls, ale dostala jsem jej od kolegyně. Původně pochází z knihy Oscara Malevika - peč bez lepku.
Chléb má tmav červenou barvu, což zapříčinilo, že jsem jej chtěla ochutnat. Myslela jsem si, že v něm je řepa, ale není. jsou to mleté slupky ze šípků. Recept jsem si trochu upravila. namísto půl deci syrupu jsem použila jen lžící medu.
Textura chleba je pčíjemně vzdušná a chléb krásně saje tekutinu, takže se dá namáčet třeba i do guláše či jiné omáčky.

A co budete potřebovat?

1,5 dl pohankové mouky
1,5 dl rýžové mouky
1 dl lněných semínek
1 dl dýňových semínek
1 dl slunečnícových semínek
0,5 dl mletých psyllium semínek
2 lžíce chia semínek
2 lžíce šípkové mouky (na jemno mleté šípkové slupky) - myslím, že lze vynechat
1 lžíce sody bicarbona
1,5 lžičky soli
6 dl kefíru
1 lžíce medu
1 -2 lžíce olivového oleje
1 vaječný bílek
Semínka na posypání

Postup:
Do mísy dejte všechny sypké ingredience
Do druhé misky dejte olej, med, kefír a bílek. Vše promíchejte a směs vlejte do mísy se sypkými ingrediencemi. Vše dobře promíchejte. Vymastěnou formu 1,5 l formu na chléb vysypte trochou semínek a vlejte do ní těsto. Nahoře těsto také posypte a dejte péct od vyhřáté trouby na 180 stupňů.Doba pečení je ca 1 hodina.

O 12 kilo lehčí bez drilu v posilovně

27. května 2016 v 11:14 | Čarodějka |  Deník
Tak jsem již o 12 kilo lehčí. Moje kolena jsou moc ráda, přestala mě totiž bolet.
Permanentku do posilovny jsem po příjezdu z kurzu spiralní stabilizace zrušila, protože jsem tam stejně nechodila a už cvicim od velikonoc doma jen s lanem.
Tadz sem bohužel dlouho nebyla s důvodu vyhřezlé ploténky. Nedokázala jsem sedět u počítače. Ještě mi stále dělá trochu potíže sedět každý den 8 hodin v práci.

Ale zpět k ébytku váhy. Přesvědčila jsem se, že šaškováním v posilovnách a na aerobicích fakt člověk nezhubne. možná tak jedno kilo nebo dvě. Důležité je, co jíte. S novým jídelníčem jsem se zžila bez problémů. Obsahuje totiž hožkou čokoládu, kterou si v měnším množství dopřávám každý den:-)
Jediný pohyb, co tělu dělá moc dobře je procházka a spirální stabilizace.
Zbytek je pro tělo destruktivní a stresující.

Jak jsem zhubla 7,5 kg

23. února 2016 v 16:18 | Čarodějka |  Deník
Důvodem k mému hubnutí nebylo abych vypadala jako modelka z titulní stránky Vogue, ale bolesti v kolenou. Lékaři vám přímo do očí neřeknou, že snížením hmotnosti Vás budou kolena bolet méně. Proč také. Nemuseli by vám předepisovat drahé léky a faurmaceutický průmysl by méně vydělával.
Představte si, o kolik méně léků proti bolesti, překyselení žaludku, antibiotik a všech ostatních skupin léčiv by se prodalo, kdyby se lidé lépe stravovali. A o kolik méně by vydělal potravinářský průmysl, kdyby lidé řekli stop všem šmejdům a vařili vše od základu aby se cítili zdrávi.
A jaký byl výsledek toho, že jsem zhubla? Nebolí mě kolena, běhám bez bolesti v kyčlích a cítím se lépe. Fyzioterapeutka je překvapená, že mě kolena přestala bolet aniž bych dokončila tréning a vybudovala potřebné svaly. Ale je to tak. Zkuste jít se 7 kilovou činkou v ruce 2 hodiny a co pak celý den, či týden. A přesně to jsem dělala. Hubnutí při problémech s pohybovým aparátem je jen pro lidi, kteří mají nějakou nadváhu. Pro člověka jehož BMI je 25 a méně není hubnutí alternativou léčby.
O dietách a stravovacích doporučeních jsem toho přečetla hodně.Čtení o zdraví, medicinských výzkumech a všeho sovisející s fungováním těla mám jako koníčka a k tomu jako bonus lásku k vaření. A tak jsem se rozhodla sestavit si optimální dietu pro mé vlastní tělo sama.
Jsem odpůrcem diet typu: málo sacharidů, ale hodně tuku, 5+2 , ketonová dieta, vajíčková dieta,…a všech ostatních jednotvárných diet, jejichž důsledkem po zhubnutí znovu přiberete a některé z nich jsou zdraví škodlivé.
A tady je několik opěrných bodů mého stravování:
Snížení kolhydrátů (uhlovodanů) a sacharidů - hlavně v podobě cukru a mouky.
Žádný alkohol
Zákaz obědů v jídelnách a restauracích (nosit si své jídlo)
Co nejvíce čerstvé a syrové stravy - zelenina, ovoce
Dostatek proteinu v podobě libového kuřecího, králičího, zvěřiny a hovězího masa a v podobě vajec či tvarohu - max 100 g na porci
Dostatek magnézia, které je důležitou výživou našich svalů. Je obsažené mj v syrové brokolici, sušených meruňkách
Dostatek Kalcia a vitamínu D. Nezapoměňte, že vitamín D je nosičem kalcia. Bez něj tělo nedokáže Kalcium zpracovat. Najdete ho v rybím tuku.
Dostanek ostatních minerálů a vitamínů.
Žádné uzeniny - salámy, šunky, paštiky, uzené maso
Žádné obiloviny a výrobky z nich (těstoviny, chléb, buchty, zásmažky, knedle)
Brambory a rýži velice omezeně. (já si dám ca 1 bramboru týdně a rýži tak max 100 gramů jednou za 14 dní)
Žádný rafinovaný cukr - bonbóny, cukr do kávy
Dále myslím take na poměr zásadotvorné a kyselinotvorné stravy. Nikdo mě nepřesvědčí , že švédská dieta LCHF, která je založena na nízkém obsahu kolhydrátů a vysokém poměru tuků, je zdravá z dlouhodobého hlediska. Prakticky jedinou zásadou tohoto stravováním souhlasím - omezený počet kolhydrátů a vyřazení pšeničných výrobků. Četla jsem I komentáře lidí, že si dávají kokosový tuk do ranní kávy, protože uvěžili marketingovému triku, že kokosový tuk je všelék a že ho musí jíst nejlépe po vagónech. Bohužel na tuto dietu I pár jedinců doplatilo v podobě žaludečních a ledvinových kamenů. Někteří ji však chválí, jak je úžasné se takto stravovat po celý život, že zmizely jejich potíže, zlepšily se hodnoty hladiny cukru a cholesterolu. Tato dieta mi však přijde dost podobná tzv ketonové dietě, která je velice efektivní při hubnutí, nicméně z dlouhodobého hlediska škodlivá
I když nejsem lékař ani diplomovaný výživový poradce, tak si myslím, že z dlouhodobého hlediska je nejlepší strava rozmanitá a vyvážená.
LCHF a ketonové diety jsou pro zdraví z mého pohledu lajka nebezpečné. Stačí použít mozek sedláka.
PH těla je ca 7,3, což je mírně zásadité. Vše, co do těla uložíme se musí přeměnit na optimální PH 7,3.
Pokud se budete stravovat potravinami, které jsou převážně kyselinotvorné, tak si můžete přivodit vážné zdravotní problemy. Dojde totiž následkem k přetížení ledvin a močových cest, které musí z těla pžebxtečné kyseliny vyloučit.
Do kyselinotvorných potravin patří například maso, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, sušené ovoce, cukr, obiloviny
Do zásadotvorných patří čerstvá zelenina a ovoce. Nejzásadovější je limetka.
A teď když toto víte, tak si můžete sestavit vyvážený jídelníček a v životě vás nenapadne držet dietz tzpu LCHF, kde je příjem kyselinotvorných potravin vyšší než zásadotvorných.

Příští rok na mistrovství

20. ledna 2016 v 16:38 | Čarodějka |  Deník
Poslední dva víkendy jsem se opět postavila na brusle a když vidím, jak bruslí malé děti, tak jsem tak na úrovni asi 6 leté holčičky, která chodí do krasobruslení. I když možná ani to ne:-)

A tak jsem se rozhodla, že začnu pořádně trénovat, abych mohla příští rok zářit na Mistrovství světa v krasobruselní. Dokonce už i český dres na to mám. Sice hokejový, ale to nevadi:-)
Už se těším na zlato co vyhraji a na horu plyšáků od fanoušků.


Šikana na pracovišti vás sevře jako korzet

12. ledna 2016 v 18:08 | Čarodějka
Nemůžete dýchat, je vám úzko, vše vás bolí, nechce se vám vstávat, nemáte nergii prostě se cítíte jako v korzetu.
Příčiny mohou být různé. Tělo těmito stavy reaguje na vnější podněty. Jedním z nich může být i šikana na pracovišti jak ze stran šéfa, tak ze stran kolegů. Společnost si spojuje šikanu spíše s malými dětmi a školou a dříve také s povinnou vojenskou službou, ale s pracovištěm si ji mnoho lidí nespojí.
Někteří jsou šikanovaní a ani si to neuvědomují. Je jim mizerně a neví co dělat.
Sama jsem si před dvěmi lety šikanou na pracovišti prošla. Byla o šikana ze strany mé šéfové. Nikdy by mě to její ponižování mé práce nenapadlo spojovat se slovem šikana. Až moji kolegové mě na to upozornili. Následkem jejího chování ke mě jsem se začala cítit opravdu mizerně. Začalo to větší únavou, poté se přidaly bolesti hlavy, bolesti celého těla. V práci jsem netrpělivě sledovala hodiny a čekala až budu moci jít domů. Když jsem si chtěla uvačit, tak jsem se podívala na ledničku a šla spát.
Ani jsem ji nedokázala otevřít natož uvařit. Tělo i duše byly jako by je někdo sešněroval do korzetu a postupně následkem nedostatku volnosti omdlévaly. Naštěstí jsem měla okolo sebe dobré přátele, kteří mi vynadali, že chodím do práce a řekli, ať zůstanu pár týdnů doma a ať si hleddám jinou práci.
Nakonec jsem zůstala doma jen 14 dní. Během těchto dní jsem se snažila jít do přírody na procházku. Ušla jsem jen polovinu vzdálenosti než normálně. O běhání už nemluvím. Energeticky jsem byla pod nulou. Totálně vyhořelá.
Během těch čtrnácti dní jsem zkusila i kranioterapii. Bolela mě po ní hlava ještě více další 3 dny. Každý rozhovor, zvuk z rádia znělo, jako kdyby mi někdo řval přímo do ucha.
Během těchto dvou týdnů jsem se snažila se co nejvíce zregenerovat, ale tento stav byl bojem na dlouhou trať. Po týdnu v práci jsem jela na dovolenou do Španělska a tam jsem se začala ze šikany zotavovat. Pomohl mi v tom jak můj program, tak místní lidé, kteří mi ukýzali svoji vlídnou tváž a otevřely nové dveře. Cestu jsem plánovala již dlouho předtím, než mi bylo mizerně. Měla jsem vstupenky na ATP tenisový turnaj v Barceloně, což je jedna z aktivit, která mi děla dobřeJ Vědoma si však svého zdravotního stavu rozhodla jsem se svůj program trochu pozměnit. Zažadila jsem sem návětěvu hor Montserratu, na kterém se nachází nádherná bazilika. Monserrat je poutní místo a věřte, že když je vám mizerně, tak návštěva takových míst vám pomůže. Mají obovskou pozitivní energii. U sochy svatého Františka z Asisi jsem potkala jednoho starého Katalánce. Shodou okolností se také jmenoval František. Do dnes věřím, že naše setkání nebyla jen náhoda. On se po smrti ženy a kamaráda cítil osamocen a měl potřebu se vypovídat. Já jsem se cítila z práce ponižovaná a měla jsem potřebu, aby mě někdo cizí ukázal vlídnou tvář. Španělsky jsem uměla jen pár slov, ale o to vůbec při našem setkání nešlo. Stáli jsme spolu hodinu. Francesco mluvil a já poslouchala a občas něco řekla. On se vypovídal ze smutku a jako odměnu za poslouchání mi dal obrovskou energii. Ten den jsem po horách lezla 4 hodiny.
Po cestě zpět jsem musela překonat sama svůj strach. Nerada stojím u hrany hory. Mám respekt z výšek a vždy stojím na horách dost od kraje. Dolů y Montserratu jsem musela jít značenou zkratkou, kterou jsem neznala. Jinak bych změškala poslední vlak. Po ceste jsem místy mohla i běžet. Najednou přede mnou byly malé půl metru široké schodky, které vedly těsně podél propasti. Foukal i vítr a moje rovnováha nebyla nejlepší. Chvíli jsem tam stála a bála se. Nakonec jsem překonala svůj strach a po schodkách rychle přešla. Byly ještě na dvou místech.
Myslím, že překonání svého strachu mi částečně pomohlo k uzdravení. Zvládla jsem to a sebevědomí trochu vzrostlo. Byla jsem na sebe hrdá, že jsem celý den lezla po horách. Tělo dostalo zabrat, ale duše se tou krásou nakrmila na několik let dopředu.
Během výletu jsem si ještě dopřála floating a dvouhodinový pobyt v termálních lázní s masáží.
Po návratu do Švédska jsem se cítila jako znovuzrozená, tedy mentálně. Tělo bylo ještě slabé, ale už jsem nebyla sevřená k korzetu. Utekla jsem z něj.
Začala jsem opět běhat. Bolelo to. Nejprve 400 metrů. Každý metr jsem se musela přemlouvat, abych pokračovala. Vymýšlela jem si různé věci proč musím. Myslela jsem u toho na svoji šéfovou a říkala si:
Mě nedostaneš na kolena, já tě přežiju. Proč bych dávala výpověď, byla jsem ve firmě dřív. A Zarputile jsem pokračovala. A po dvou letech uběhnu 6 kmJ
Naší vedoucí jsem při rozhovoru řekla, že pokud nepřestane, tak to ohlasím na odborech a vedení.
A mám klid a je mi líp než předtím. Úplně jsem vylétla ze sevření korzetu
Moje rada pro vás, kteří jste ve stejné situaci je: Nedejte se a bojujte
Nejprve si odpočiňte, naplánujte si lázně, jeďte pryč do přírody a potom začněte běhat. I když běh nenávidíte, tak vám pomůže. Je to skvělý mentální tréning

Zelí na curry

11. ledna 2016 v 18:24 | Čarodějka |  zelenina
Vyhledem k redukční dietě jsem si zakázala veškeré produkty z mouky a tak se snažím vymýšlet nové recepty, které by mi nahradily těstoviny, rýži a jiné pokrmy. a toto zelí mi připomíná recept, který dělávala doma mamka. Slepice na curry. Chuť je díky curry podobná, kalorií méně:-)

Ingredience: 2 porce
bílé čerstvé zelí - nakrájené na kousky
1 mrkev
2 stroužky česneku
lžička olivového oleje
2 lžíce zeleného hrášku
kousek červené papriky
směs indického curry (žluté)
sůl, sojová omáčka
kokosové mléko (bez škrobu)

Příprava:
Nakrájené zelí, česnek a mrkev lehce orestovat na oleji. Pčidat sůl, lžičku sojové omáčky, zamíchat a zalít trochou kokosového mléka. Chvíli povařit a můžete jíst.


Zelí s pestem

7. ledna 2016 v 14:46 | Čarodějka |  zelenina
Zelí s pestem je moje včerejší improvizace. Měla jsem chuť na testoviny, ale zaroveň i na restované zelá, které dělávám se sojovou omáčkou. A tak jsem si spojila dvě chutě v jednu a bylo za 10 minut uvařeno. Výsledek byl skvělej a tak jsem se rozhodla se o recept s vámi podělit. Pokrm je vhodný pro i celiaky, vegetariány a pokud vynecháte i sýr, tak bude bez laktózy.
Recept je strašně jednoduchej, takže uvařit výživnou večeři zvládne úplně každý.

ingredience na 1 porci:
čerstvé bílé zelí
1 stroužek česneku
1 lžíci pesta Genovese (bazalkového)
trochu olivového oleje na orestování
1 lžička rajského protlaku
trochu vody na podliti
strouhaný sýr na posypání
kmín, sůl

Postup
Nasekejte zelí na hrubé kousky. Zahřejte na pánvi olivový olej a vložte nakrájené zelí, osolte a minutku restujte. Poté přidejte nasekaný stroužek česneku a trochu kmínu. Chvíli za stálého míchaní restujte na pánvi. Zelí má trochu změknout, ale musí si zachovat trošku křupavosti. Přidejte pesto a rajský protlak a podlijte troškou vody, aby se vám udělala omáčka.
Minutku spolu na pánvi promíchávejte. Na talíři pak zelí posypte nastrouhaným sýrem.

A večeře je hotová.

Kakaové cukroví - skvělé těsto

11. prosince 2015 v 12:00 | Čarodějka |  Cukroví


Tento recept je prakticky jen inovací skořicového cukroví. Dobře se mi pracovalo s těstem a tak jsem se rozhodla jej zkusit udělat i v jiné variantě. Nahradila jsem tím prakticky kakaové linecké cukroví.

Těsto se moc nepřilepuje, je krásně kompaktní, netrhá se. Je radost s ním pracovat.
Upekla jsem dvě varianty:
Zvonečky, které jsem slepovala pomerančovou marmeládou a nasledně obalila v cukru s kakaem a skořicí.
Kakaové čtverečky, které jsem neslepovala. Jen jsem je obalila v cukru s kakaem. Doporučím vám použít kvalitní kakao alespoň na obalení.

Ingredience:
Těsto:
200 g hladké mouky
40 g moučkového cukru
3 lžíce čistého kakaa
150 g změklého másla
Obalení, slepení:
Moučkový cukr a kakao na obalení
Evtl marmeláda na slepení a skořice na přidání do cukru.
Postup:
Všechny ingredience dejte do mísy a rukama vypracujte hladké těsto.
Těsto dejte odpočnout do lednice nejméně na dvě hodiny. Nejlépe je však si udelat těsto den předem. Před pečením ho ca 20 - 30minut vytýhněte z lednice.
Na pomoučeném výlu vyválejte a vykrájejte tvary. Pečte na ca 180 stupňů v předem rozehčáté troubě dokud cukroví lehce neztmavne. Doba pečení záleží na vaší troubě. Nebude však delší než 10 minut.
Na neslepované cukroví smíchejte cukr s kakaem (ca 70 % cukru a 30 % kakaa). Cukroví ještě teplé obalujte.
Slepované cukroví nejprve natřete marmeládou. Skvěle se hodí pomerančová. Moje domácí pomerančová je jen ze šťávy bez slupek a tudíž je sladká. Mám ji kořeněnou skořicí. Vyšňová marmeláda se ke kakau bude také skvěle hodit.
Slepované cukroví je nejlepší obalovat v cukru ay následující den. Do cukru s kakaem jsem přidala i trochu skořice, protože jsem ji měla i v marmeládě.


Smetanový Turrón s vlašskými ořechy

11. prosince 2015 v 9:44 | Čarodějka |  Cukroví

Tento recept pochazí ze Španělska a je naprosto úžasný a jednoduchý. K výrobě vám stačí 20 minut a pak jen nechat vzchladit 24 hodin v lednici.
O historii tvrdého turrónu se trochu polemizuje. Hodně Španělů si myslí, že původní tvrdý turrón pochází ze Španělského Alicante. Tento turrón je tvrdý z celými mandlemi a je mezi dvěma tenkými oplatkami. Úplně stejnou variantu najdeme i v Italii pod názvem Torrone, kde je stejně populární v období vánoc. V Čechách je varianta s burskými oříšky známá jako turecký med. Stejné cukroví nalezneme i na orientu a je vlmi oblíbené zvláště v obdobá náboženských svátků. Vzhedem k tomu, že med a ořechy jsou typické ingredience při výrobě cukroví na orientu, přiklání se mnozí k historickému výsvětlení, že turrón dovezli do Španělska Arabové.
VeŠpanělsku dnes nalezneme specializované obchody, kde prodávají jen turrón a pralinky. V jejich podání již není turrón jen tureckým medem, ale i nugátem. Jsou turróny s čokoládou, medem, cornflakesz, nutelou............ Ingredienci je nespočet. Halvní ingrediencí však zůstávají mandle.
Krásnou prodejnu Turrónu jsem objevila v městečku Sitges, které leží kousek od Barcelony a musím říci, že jejich turrón s pistaciemi je úžasný.
Turrón se nepeče, ale nechá se tuhnout v lednici po dobu 24 hodin. I když josu recepty, které vyžadují i nekolik dní. Záleží na ingrediencích. Základem pro klasický tvrdý mandlový turrón je vyšlehaný bílek s cukrem a povařený med a samozřejmě mandle. Tento recept dám na blog v případě, že dnes zjistím, že se opravdu povedl. Tento recept je již novější varianta ořechového nugátu, který je naprosto úžasný. Přiznám se, že po jeho výrobě se mi v)bec nechce péct vanilkové rohlíčky
Jenže ten doma vyrobený je ještě lepšíJ
Ingredience na jednu větší tabulku: ca 15*30 * 1,7 cm
200 g moučkového cukru
100 g šlehačky
100 g nasekaných vlašských ořechů
200 g mletých mandlí
Postup:
Nejprve si nachystejte formu, ve které vám bude hmota tuhnout. Vyložte ji papírem na pečení.
Pomelte mandle - pokud jste nekoupili tzv mandlovou mouku, což jsou mleté mandle.
V kastrolu se silným dnem zahřejte šlehačku a přidejte cukr. Michejte a vačte na mírném ohni, dokud se cukr úplně nerozpustí. Poté přidejte mleté mandle a pořádně je vmícheje, až se vám udělá kompaktní hustá hmota.
Odstavte ze sporáku a pořádně vmíchejte nasekané ořechy. Homogenní hmotu natlačte do připravené formy. Zabalte do plastové folie a nechte 24 hodin v lednici.

Turron můžete nakrájet na malé kousky anebo položit na stůl celý a nechat ostatní si ukrojit kolik chtějí.

Veselé vánoce

Další články